Yamaha Virago 750

Nabízím Karla, drsnou motorku. Je to Virago 750, takže krasavec s mohutným zvukem, křesílkem pohodlným jako sofá, vhodné ke kochání v krajině. Jezdila jsem s ním do práce, ale teď mám pracoviště 10 minut pěšky a Karel plače v garáži, že ho nedrandím.
Byl garážovaný, to jo. Přece bych ho nenechala zmoknout.
Rok výroby je 1990, prý už se počítá za veterána, no na jeho živost bych mu takhle nekřivdila. Na tachometru má 36 521, ale ještě jsem s ním jela z výletu asi 100 km, takže teď tam má nějakých 36 600. Ale jsou to míle, pozor. Na kilometry to je nějakých 59 000. S výkonem 41 KW utáhne mé hmotné tělo (čti „tlustej zadek“) jako nic, i ve vichru se ani nezatřese. Silák Karel!
Technická do dubna 2026.
Mám ho od roku 2017, tehdy prošel takovou menší generálkou: Nové brzdové destičky vpředu, pneumatiky, rekonstrukce nádrže (jakože zevnitř), byl pořízen ten nevkusný kufr.
Vloni mi chlapi opravovali ty vidlice, protože byly narezlé, ale teď si nepamatuji, jestli tam dávali nové, nebo je jenom nějak ošetřili, ale spíš to druhé.
Letos jsem mu nechala vyměnit všechny filtry, pročistit katalyzátor, zatavit nádrž na olej (ale myslím, že se i tak dál trochu počůrává), s tím i vyměnit olej, pořídila jsem mu novou baterku a samozřejmě nové svíčky.
Závady: Sedátko se trochu páře, ale díra je stejná od roku 2017 a ani zátěžový test mou osobou ji nezvětšilo. Čudlík u pravého řídítka visí na dobré slovo. Nádrž na olej pocajdává. Brašny jsou ošuntělé a sem tam odpadla sponka, ale pořád slouží. Taky odpadly ty plastové kryty, kde je napsané to 750. Jeden jsem našla, ale druhý už ne. Na fotkách nejsou, protože si nejsem jistá, kam jsem ten jeden zašantročila, ale snad ho najdu. Sem tam zrezivělé, ale nejde o ovlivnění funkčnosti, spíš esteticky. Je začuněný (fotila jsem na výletě u babičky), nefunguje čidlo stavu benzínu (jako že si musíte počítat max. 92 mil na tachometru) a co je nejhorší – v hodinkách se vybila baterka, takže neukazují čas.
Prodávám z důvodu, že kámošův taťka prodává auto a říkám si, že je na čase přestat blbnout na motorce a pořídit si vozidlo vhodné i do sněhu, deště, hlavně s velkým kufrem, kam nacpu knížky, které vozím. A taky proto, že do práce chodím pěšky a na Karlovi už skoro nejezdím.
Inu, jestli máte o Karla zájem, tak jsem k dispozici v centru Brna, konkrétně ulice Leitnerova. Můžete mě kontaktovat na messengeru Rosana Zvelebilová.